Příběhy
 

Do které části kdo patří šlo poznat velice snadno. Pacienti z té lepší půlky zařízení chodili přes den v civilním oblečení. Ta druhá patřila chlapům odsouzeným k celodennímu pobytu v pyžamu. Civil jste si museli zasloužit. Průměrný pyžamář strávil v tomto oděvu tak týden dva. Jakmile se trochu srovnal, přesunul se na druhou stranu stometrové...

Moje psycholožka říkala, že až to ve mě vybuchne, bude to ukrutné. Nemýlila se, šest let po mé první psychoterapii, v létě roku 2013, došlo na její slova. Duše, která se již zdála zcela odumřelá, kterou jsem ani nepovažoval, v souladu s vědou psychiatrickou, za svou součást, se v poslední možné chvíli rozhodla ozvat, k čemuž musela potlačit...

Také na psychiatrii v Kroměříži jsou způsoby o kterých jsou příběhy na webu Neklid.net. Především neúcta, bezohlednost k pacientovi, k pacientům se přistupuje jako k bezcenným, neuvažujícím tvorům, bez schopnosti vlastního uvažování, používání ponižujících postupů, které u pacientů vyvolávají traumatizující následky, nadměrné předepisování...

Chtěl bych se se čtenáři podělit o můj příběh, který se mi přihodil před několika lety. Bylo by fajn, aby v naší psychiatrii nastaly změny k lepšímu a jedna z cest, jak k lepšímu stavu dojít, je i zveřejnění příběhů bezpráví, které se na psychiatrii staly. Můj příběh začíná v roce 2012, kdy jsem přišel požádat o pomoc do tzv....

Psychiatrickou nemocnici Bohnice mám od svého dnes už druhého domova co by kamenem dohodil, tak se ke mně občas dostaly hrůzostrašné historky o tom, jak se tam někteří zdravotníci chovají k pacientům. Ani v nejhorším a nejdivočejším snu by mě nenapadlo, že na vlastní oči a na vlastní kůži poznám, že to nejhorší, co se o tomto ústavu povídá, je...

Ráda bych se podělila o svou zkušenost z dětského oddělení v Bohnicích. Uběhla tedy už pořádná doba od mé tamní hospitalizace v roce 2010. A strávila jsem tam jen jeden týden. Bylo to na konci prváku na gymplu a bylo mi šestnáct. Ale tahle zkušenost, byť krátká a ani zdaleka ne tak brutální jako některé příběhy tady, mě málem odradila...

Vysvlékli mě do naha, nemohla jsem si nechat na sobě ani spodní prádlo. Na mou námitku, že potřebuji aspoň kalhotky, že mám měsíčky, reagovali tím, že mi dali inkontinenční plenu. V té místnosti mi byla zima, pomoci se nedovoláte. Sice mi řekli, že pokud budu něco potřebovat, mám zamávat do kamery, ale i když jsem mávala, že je mi...

Můj příspěvek je pro tyto stránky netypický, neboť pavilónu 27 a dění v něm se týká pouze nepřímo. Přesto věřím, že právě sem patří, jelikož v mnoha čtenářích, kteří sami žádným koncentračním psychiatrickým zařízením neprošli, by mohl vzniknout dojem, že je v nich až na ojedinělé excesy na některých odděleních vše ostatní v pořádku. Domnívám se, že...

Toto šílenství skončilo až okamžikem, kdy se spolknuté jídlo dralo z mého žaludku zpátky ven, což oba zdravotníci okomentovali slovy, že jsem "prase". Ač špatně pohyblivá (franc. berle jsem u sebe prý z bezpečnostních důvodů mít nemohla), vše jsem po sobě uklidila a teprve po tom si mohla jít lehnout.

V březnu loňského roku jsem byla hospitalizována na oddělení psychiatrie v nemocnici v Liberci. Na jedné z komunit jedna pacientka projevila obavy z návratu sanitáře Patrika, který byl tou dobou na delší dovolené. Říkala, že je agresivní k pacientům a jeho chování je vůči nim nevhodné. Asi ho znala z předchozích hospitalizací. Tam to personál...