Příběhy
 

Pracovala jsem jako strážný u bezpečnostní agentury v psychiatrické klinice Ke Karlovu v Praze. Ve čtvrtek 12. března 2020 jsem měla ranní směnu od 6 do 14 hodin. Ráno jsem jsem do osmi kontrolovala auta a pak šla na obchůzku do zahrady. Když jsem se vrátila, volaly sestry, že před klinikou sedí bezdomovec, který se tam pohyboval už od pondělí....

Minulou zimu jsem na vlastní žádost byl přijat na 1. patro pavilonu 27. Zdůrazňuji, že na vlastní žádost, prostřednictvím sjednání mou psychiatričkou a s vlastní dopravou. Jednalo se o mou první zkušenost s něčím podobným a prvotní dojem byl absolutní šok. Poct, že se zde zastavil čas před mnoha desítkami let. Žalostné a zoufale zastaralé prostory...

Můj příběh ve zkratce: Při nevolnosti zavoláte na linku 112 o pomoc. Netušíte však, že záchranáři mohou rozhodnout, že vás odvezou do blázince. Nechcete, oni nesouhlasí s podepsáním negativního reversu (odmítnutí zdravotních služeb), a tak zavolají policii a odvezou vás nedobrovolně. Z blázince uniknete po nedobrovolném podávání antipsychotik...

Na psychiatrické klinice Ke Karlovu jsem byla opakovaně a při posledním pobytu v roce 2020 jsem se stala svědkem zacházení, které mě donutilo promluvit. První noc kurtovali k posteli mladou hezkou slečnu. V noci chtěla jít na záchod, ale řekli jí, že nikam chodit nebude a dostane plenu. Další večer ji jiná směna nechala volně. V noci se vzbudila a...

Je mi 28 let a pocházím z Liberce. První zkušenost s psychiatrií přišla v roce 2017. Předtím jsem se v Anglii zřejmě stal svědkem únosu devítileté dívky. Zavolal jsem tamní policii a skutečnost oznámil a od té doby mě nejspíš pronásleduje organizovaná skupina. Dostal jsem se naštěstí zpátky do České republiky, ale zhruba po týdnu se mě někdo...

Léčím se rok s bipolární afektivní poruchou, je rok 2014. Mám psychózu, můj nejnásilnější akt je lehnutí si na zem a oddávání se pozorování zvláštního proudu informací, které se objevují v mé hlavě.
Nezvládám nicméně pobyt na příjmu, neboť jsou mi nařízení u prdele a když se jen vztekle zatvářím (jsem černovous), sestry propadají panice.

Začátkem února 2020 jsem byla hospitalizována v přízemí pavilonu 27 Psychiatrické nemocnice Bohnice. Z tohoto někdejšího oddělení hrůzy mám z dřívějška bohaté zkušenosti. Když se po pár dnech zjistilo, že můj stav není v ničem nebezpečný, přeložili mě na horní patro s volnějším režimem. Tam jsem seděla na kuřárně a pouštěla si na mobilu písničky....

Říkám ne

13.02.2020

Každý text prý odpovídá na nějakou otázku.

Popíši zde svědectví z Psychiatrické léčebny Bohnice na přelomu let 2009 a 2010, kdy mi bylo 22 let. Podstatná část se týká pavilonu 21 následné péče ženy (dnes už je to jinak). Dostala jsem se tam poté, co se můj stav na akutním příjmovém pavilonu po dvou měsících zhoršoval. Co bylo tenkrát na příjmovém pavilonu č. 2, se mi...